u/Independent_Art7502

Systém vnitřních zásad AML — zkráceně SVZ — je povinný interní dokument každé povinné osoby podle českého AML zákona. Přesto mnozí podnikatelé stále nevědí, co přesně musí SVZ obsahovat, jak ho zpracovat a jak ho v praxi udržovat aktuální. Tento průvodce vám poskytne jasné, praktické a fakticky správné odpovědi — a to vše v souladu s platnou českou legislativou pro rok 2026.

Obsah článku

  1. Co je systém vnitřních zásad AML?
  2. Zákonný základ: § 21 AML zákona
  3. Co musí SVZ povinně obsahovat?
  4. Hodnocení rizik AML jako základ systému
  5. Kdo odpovídá za SVZ ve firmě?
  6. Jak udržovat SVZ aktuální?
  7. Nejčastější chyby při zpracování SVZ
  8. Sankce za chybějící nebo nedostatečný SVZ
  9. Závěr a praktická doporučení

Co je systém vnitřních zásad AML?

Systém vnitřních zásad (SVZ) je interní dokument — v praxi de facto AML manuál — který definuje, jak vaše firma plní povinnosti vyplývající z AML zákona (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).

SVZ není pouhý formální papír do šuplíku. Je to živý provozní dokument, který popisuje konkrétní postupy identifikace klientů, hodnocení rizik, screeningu, oznamování podezřelých obchodů a školení zaměstnanců a osob v obdobném postavení. Musí odrážet realitu vašeho podnikání — ne obecné šablony stažené z internetu.

Povinnost mít zpracovaný SVZ platí pro všechny povinné osoby bez rozdílu velikosti firmy. Platí pro realitního makléře se dvěma zaměstnanci stejně jako pro velkou finanční instituci.

Zákonný základ: § 21 AML zákona

Povinnost zpracovat systém vnitřních zásad ukládá přímo § 21 zákona č. 253/2008 Sb. Zákon stanoví, že povinná osoba musí zavést a uplatňovat vnitřní zásady, postupy a kontrolní opatření k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Tyto vnitřní zásady musí zejména zahrnovat:

  • Postupy pro identifikaci a kontrolu klienta (§ 7–9 zákona č. 253/2008 Sb.)
  • Hodnocení rizik na úrovni firmy i na úrovni jednotlivých obchodních vztahů
  • Postupy pro oznamování podezřelých obchodů Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ)
  • Pravidla pro uchovávání dokumentace
  • Program školení zaměstnanců a osob v obdobném postavení
  • Určení pověřené osoby odpovědné za AML agendu

SVZ musí být přizpůsoben konkrétní povaze, rozsahu a charakteru podnikání dané povinné osoby. Generické šablony, které nerespektují specifika vašeho oboru, nesplňují zákonný standard — a při kontrole FAÚ to vyjde najevo.

Co musí SVZ povinně obsahovat?

Zákon ani prováděcí předpisy nestanovují pevnou strukturu SVZ, nicméně praxe a metodické pokyny FAÚ definují, co by funkčně zpracovaný SVZ měl zahrnovat. Zde je přehled klíčových oblastí:

1. Identifikace a hodnocení rizik

SVZ musí obsahovat popis toho, jak firma hodnotí rizika praní peněz a financování terorismu. To zahrnuje přístup na úrovni firmy (business-level risk assessment) i přístup k hodnocení jednotlivých klientů a obchodních případů (client-level risk assessment).

2. Postupy identifikace a kontroly klienta

SVZ musí jasně definovat, jak probíhá identifikace klientů — u fyzických osob z dokladu totožnosti, u právnických osob z obchodního rejstříku. Součástí jsou i postupy pro zjišťování skutečného majitele u firemních klientů.

3. Zesílená identifikace a kontrola klienta (§ 9a a § 13 zákona č. 253/2008 Sb.)

Pro vysoce rizikové klienty, PEP osoby (politicky exponované osoby) nebo klienty ze třetích zemí s vysokým rizikem musí SVZ definovat postupy zesílené identifikace a kontroly klienta.

4. Screening a průběžné monitorování

Dokument musí popisovat, jak firma zajišťuje ověření vůči sankčním seznamům EU a OSN (zákon č. 69/2006 Sb.), PEP registrům a negativním médiím — a jak toto monitorování probíhá průběžně, ne jen při vstupu klienta.

5. Oznamování podezřelých obchodů (OPO)

SVZ musí obsahovat jasný postup: kdo a jak vyhodnocuje podezřelé indikátory, kdo rozhoduje o podání oznámení a jak se podezřelý obchod hlásí FAÚ. Tento postup musí být prakticky použitelný, ne jen obecně popsaný.

6. Uchovávání dokumentace

SVZ specifikuje, jaké dokumenty se uchovávají, po jakou dobu (zákon požaduje 10 let) a v jakém formátu. Dokumentace musí být dostupná pro kontrolu ze strany FAÚ.

7. Školení osob dle § 23

SVZ musí definovat program průběžného vzdělávání zaměstnanců a osob v obdobném postavení v oblasti AML — obsah, frekvenci a způsob ověřování. Zákon požaduje pravidelná školení minimálně jednou ročně.

8. Určení odpovědné osoby

SVZ musí jasně určit, kdo ve firmě nese odpovědnost za AML agendu — tzv. pověřenou osobu (compliance officer). U menších firem tuto roli typicky plní člen statutárního orgánu.

Hodnocení rizik AML jako základ systému

Hodnocení rizik AML je páteří celého systému vnitřních zásad. Bez funkčního hodnocení rizik není možné nastavit přiměřená opatření — a to zákon přímo vyžaduje (tzv. risk-based approach).

Hodnocení rizik probíhá na dvou úrovních:

  • Firemní úroveň (business risk assessment): Celkové posouzení rizik vaší firmy s ohledem na typ klientů, geografii, produkty a distribuční kanály.
  • Klientská úroveň (client risk assessment): Individuální hodnocení každého klienta a obchodního případu — přiřazení rizikového skóre (nízké / střední / vysoké riziko).

Klíčové rizikové faktory, které musíte hodnotit, zahrnují:

  • Geografii — odkud klient pochází a kde operuje (rizikové jurisdikce dle FATF, EU šedé/černé listiny)
  • Typ klienta — fyzická osoba, právnická osoba, PEP, skutečný majitel
  • Produkty a služby — jaký typ obchodu nebo vztahu je navazován
  • Distribuční kanály — přímý kontakt vs. zprostředkovaný onboarding
  • Původ prostředků — odkud klient přináší peníze do obchodu
  • Složitost vlastnické struktury — řetězce firem, offshore struktury

Výsledkem hodnocení rizik je dokumentované zdůvodnění, proč konkrétnímu klientovi bylo přiděleno konkrétní rizikové hodnocení — a proč byla nebo nebyla uplatněna zesílená kontrola.

Kdo odpovídá za SVZ ve firmě?

AML zákon stanovuje, že za plnění AML povinností odpovídá povinná osoba jako celek — tedy právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající. Za splnění povinností spojených se systémem vnitřních zásad odpovídají ve společnosti konkrétní osoby:

  • Člen statutárního orgánu — musí být pověřen plnou odpovědností za AML program. Tato odpovědnost musí být formálně zdokumentována.
  • Pověřená osoba — člen statutárního orgánu odpovědný za plnění AML povinností (§ 22a zákona č. 253/2008 Sb.). U menších firem tuto roli typicky plní jednatel.
  • Kontaktní osoba pro styk s FAÚ — osoba, která denně zajišťuje operativní styk s FAÚ a podává oznámení podezřelých obchodů. Musí být oznámena FAÚ do 30 dnů od vzniku povinné osoby, změny do 15 dnů (§ 22 zákona č. 253/2008 Sb.).
  • Zaměstnanci a spolupracující osoby — každý zaměstnanec a osoba v obdobném postavení (např. jednatelé, společníci, OSVČ, spolupracující osoby), který přichází do kontaktu s klienty nebo obchody, musí být proškolen a vědět, jak postupovat při identifikaci podezřelých situací.

U malých firem je běžné, že člen statutárního orgánu zastává zároveň roli pověřené osoby. Neznamená to ale, že odpovědnosti splývají — obě role musí být v SVZ jasně popsány.

Jak udržovat SVZ aktuální?

SVZ není jednorázový dokument. Je to živý systém, který musí odrážet aktuální stav vašeho podnikání i změny v legislativě. FAÚ při kontrolách velmi sleduje, zda je SVZ aktuální — nebo zda jde o dokument vytvořený jednou a od té doby ležící v šuplíku.

SVZ byste měli přezkoumat a příp. aktualizovat vždy když:

  • dojde ke změně v AML legislativě nebo metodických pokynech FAÚ
  • rozšíříte nebo změníte svůj předmět podnikání nebo produktové portfolio
  • vstoupíte na nové geografické trhy nebo získáte nové kategorie klientů
  • se změní odpovědné osoby (pověřená osoba, člen statutárního orgánu)
  • FAÚ nebo jiný orgán provede kontrolu a vydá doporučení
  • provedete interní audit AML procesů a zjistíte mezery

Jako minimální standard se doporučuje provádět řádnou revizi SVZ alespoň jednou ročně a každou revizi dokumentovat — včetně data a osoby, která revizi provedla.

Nejčastější chyby při zpracování SVZ

Při kontrolách FAÚ se opakovaně vyskytují stejné typy pochybení. Znalost nejčastějších chyb vám pomůže jim předejít:

  • Generická šablona bez přizpůsobení: Stažená šablona, která nebyla upravena pro konkrétní typ podnikání, nesplňuje zákonný požadavek přiměřenosti. FAÚ to pozná okamžitě.
  • Chybějící nebo formální hodnocení rizik: Hodnocení rizik, které pouze konstatuje, že riziko je nízké, bez jakéhokoli odůvodnění a metodologie, je nedostatečné.
  • Zastaralý dokument: SVZ platný k roku 2021, který nebyl aktualizován po novelách zákona nebo změnách v podnikání, bude při kontrole vyhodnocen jako nevyhovující.
  • Nereálné postupy: SVZ popisuje postupy, které firma v praxi vůbec neprovádí. Nesoulad mezi dokumentem a realitou je pro FAÚ varovným signálem.
  • Absence školení: SVZ popisuje školení zaměstnanců a osob v obdobném postavení, ale firma nemůže doložit, že ke školením skutečně dochází — chybí záznamy, prezenční listiny nebo testy.
  • Nejasné určení pověřené osoby: SVZ nespecifikuje konkrétní osobu zodpovědnou za AML, nebo tato osoba není zaregistrována u FAÚ.

Sankce za chybějící nebo nedostatečný SVZ

Absence systému vnitřních zásad nebo jeho hrubé nedostatky jsou přestupkem podle AML zákona. FAÚ může za toto pochybení udělit pokutu až do výše 1 milionu Kč. V závažnějších případech nebo při opakovaném porušení mohou sankce dosáhnout vyšších částek — nebo může dojít k zákazu výkonu příslušné činnosti.

Přehled relevantních sankcí:

  • Absence SVZ nebo hodnocení rizik: pokuta až 1 mil. Kč
  • Neurčení nebo neregistrování pověřené osoby: pokuta až 1 mil. Kč
  • Nedostatečná identifikace klientů: pokuta až 10 mil. Kč
  • Neschopnost prokázat školení: pokuta až 5 mil. Kč
  • Neoznámení podezřelého obchodu: pokuta až 5 mil. Kč, při opakování až 30 mil. Kč

Důležité: Sankce nejsou podmíněny tím, že firma skutečně usnadnila praní špinavých peněz. Stačí prokázat, že povinnosti nebyly formálně plněny — i když se žádný podezřelý případ nevyskytl.

Závěr a praktická doporučení

Systém vnitřních zásad AML je zákonnou povinností každé povinné osoby — a zároveň vaší nejlepší obranou při kontrole FAÚ. Dobře zpracovaný SVZ, který reálně odpovídá vašemu podnikání a je průběžně aktualizován, vám dává jistotu: víte, co máte dělat, a dokážete to doložit.

Praktická doporučení na závěr:

  • Zpracujte SVZ na míru svému podnikání — ne podle generické šablony.
  • Zajistěte, aby SVZ obsahoval všechny zákonem požadované oblasti — od hodnocení rizik po školení.
  • Určete a zaregistrujte pověřenou osobu u FAÚ.
  • Provádějte a dokumentujte pravidelná školení zaměstnanců a osob v obdobném postavení.
  • Kontrolujte SVZ alespoň jednou ročně a při každé relevantní změně.
  • Zajistěte doložitelnost všech AML kroků — od identifikace klientů po hodnocení rizik.

AML PROOF vám pomůže zvládnout celý SVZ — od hodnocení rizik přes identifikaci klientů až po přípravu na kontrolu FAÚ — v jednom přehledném nástroji.

____________________________________________________________

Jste povinná osoba? AML povinnosti vyřešíte za pár minut.

Plňte AML povinnosti systematicky, dokladovatelně a buďte v klidu při každé kontrole. Navštivte www.amlproof.ai

u/Independent_Art7502 — 26 days ago

Zjistěte, co obnáší PEP screening a plnění sankčních povinností podle AML zákona. Přečtěte si, proč je manuální kontrola riziková a jak úkoly zjednodušit.

Zákon proti praní špinavých peněz (zákon 253/2008 Sb.) jasně definuje, že každý nový i stávající klient musí projít dostatečným prověřením. Mezi nejdůležitější úkony patří PEP screening (kontrola politicky exponovaných osob) a kontrola vůči mezinárodním sankčním seznamům. Co přesně z toho vyplývá pro vaše podnikání?

Obsah článku

  1. Co je PEP a proč na něj zákon pamatuje zvlášť
  2. Sankční seznamy — které kontrolovat a jak často
  3. Jak PEP screening probíhá v praxi (manuálně vs. automatizovaně)
  4. Co hrozí, když PEP screening vynecháte
  5. Jak AML PROOF řeší PEP a sankční kontrolu za vás

Co je PEP a proč na něj zákon pamatuje zvlášť

Zkratka PEP (Politically Exposed Person) označuje fyzickou osobu, která zastává nebo v minulosti zastávala významnou veřejnou funkci. Patří sem ministři, poslanci, soudci nebo vysocí vojenští úředníci, a to včetně jejich blízkých rodinných příslušníků. Český AML zákon vyžaduje u těchto klientů zesílenou identifikaci a kontrolu klienta (§ 13 zákona č. 253/2008 Sb.), protože z povahy jejich funkce vyplývá vyšší potenciál pro korupční jednání.

Sankční seznamy — které kontrolovat a jak často

Jako povinná osoba (ať už jste realitní makléřúčetní firma či advokát) nesmíte navázat obchodní vztah s osobou či entitou na sankčním seznamu. Jste povinni ověřovat klienty vůči sankčním seznamům EU, OSN a vnitrostátnímu sankčnímu seznamu ČR (zákon č. 69/2006 Sb.). Kontrola navíc nemá probíhat jen jednorázově na počátku vztahu, ale i průběžně — jde o průběžné sledování obchodního vztahu (§ 9 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb.).

Jak PEP screening probíhá v praxi (manuálně vs. automatizovaně)

Manuální kontrola formou procházení webových vyhledávačů nebo veřejných zpráv je zdlouhavá, chybová a pro pozdější doložení Finančnímu analytickému úřadu obvykle nedostatečná. Moderním standardem je proto plná automatizace. Softwarové nástroje porovnají identifikovanou osobu s tisíci aktuálními záznamy v databázích v řádu vteřin a vytvoří spolehlivou auditní stopu.

Co hrozí, když PEP screening vynecháte

Ignorování PEP screeningu nebo namátková kontrola sankcí je častým pochybením, které FAÚ velice rychle odhalí. Za porušení principů AML (kontroly klienta) hrozí právnickým osobám mnohamilionové postihy, které mohou mít pro menší podnikatele až likvidační charakter.

Jak AML PROOF řeší PEP a sankční kontrolu za vás

Abychom ušetřili čas a minimalizovali lidskou chybu, nabízí naše řešení pro screening naprostou automatizaci celého procesu. Jakmile klient do systému zadá údaje, platforma AML PROOF automaticky provede ověření vůči databázím politicky exponovaných osob a sankčním seznamům.

_____________________________________________________________

Jste povinná osoba? AML povinnosti vyřešíte za pár minut. Navštivte: www.amlproof.ai

u/Independent_Art7502 — 26 days ago

Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti — zkráceně AML zákon — se vztahuje na tisíce českých podnikatelů. Přesto většina z nich neví přesně co zákon vyžaduje, kdy povinnosti vznikají a co hrozí při jejich nesplnění. Tento průvodce vám to vysvětlí bez právnické hantýrky.

Obsah článku

  1. Kdo je povinnou osobou?
  2. Přehled AML povinností
  3. Co hrozí za nesplnění?
  4. Jak plnit AML povinnosti v praxi
  5. Nejčastější otázky

Co jsou AML povinnosti a proč existují

Praní špinavých peněz je proces, při kterém pachatelé trestné činnosti převádějí nelegálně získané peníze do legálního finančního systému. Stát proto ukládá vybraným podnikatelům povinnost prověřovat klienty a hlásit podezřelé transakce — aby se nelegální peníze nemohly skrýt za běžné obchodní vztahy.

Tyto povinnosti stanovuje AML zákon, který vychází z evropských směrnic (AMLD) a nového nařízení EU AMLR 2024. V České republice je dozorový orgán Finanční analytický úřad (FAÚ).

AML zákon prošel od svého vzniku několika novelizacemi. Od 30. prosince 2024 se okruh povinných osob rozšířil o poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy (CASP). Nařízení EU AMLR 2024/1624 zavede jednotná pravidla napříč celou EU a bude plně účinné od roku 2027 — přičemž zpřísnění se dotkne i malých podnikatelů kteří dosud spoléhali na to, že jsou mimo radar.

Kdo je povinnou osobou?

Povinnou osobou je fyzická nebo právnická osoba, která podniká v odvětví definovaném § 2 AML zákona. Nejde jen o banky — zákon se vztahuje na široké spektrum profesí:

  • Realitní zprostředkovatelé a osoby obchodující s nemovitostmi
  • Účetní, daňoví poradci a auditoři
  • Advokáti, notáři a soudní exekutoři
  • Směnárny a poskytovatelé platebních služeb
  • Provozovatelé hazardních her
  • Poskytovatelé služeb spojených s virtuálními aktivy (od 30. 12. 2024)
  • Osoby zakládající právnické osoby nebo poskytující sídlo
  • Obchodníci s použitým zbožím a zastavárny
  • Poskytovatelé úvěrů, leasingu nebo záruk mimo bankovní sektor

Povinnou osobou může být živnostník i velká firma. Rozhoduje charakter vykonávané činnosti — ne obrat ani počet zaměstnanců.

Přehled AML povinností

1. Identifikace a kontrola klienta (§ 7–12)

Před zahájením obchodního vztahu nebo u jednorázových transakcí nad 1 000 EUR musíte:

  • Ověřit totožnost klienta z platného dokladu
  • Zjistit skutečného majitele pokud je klient právnická osoba — a ověřit ho v evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb.)
  • Zjistit účel a povahu obchodního vztahu
  • Posoudit rizika klienta

Identifikace fyzické osoby zahrnuje ověření totožnosti z platného dokladu — jméno, datum a místo narození, státní příslušnost, adresa, číslo a platnost dokladu. U právnické osoby musíte navíc zjistit skutečného majitele (UBO) a ověřit ho v evidenci skutečných majitelů dle zákona č. 37/2021 Sb.

Způsob identifikace musí být zaznamenán — zda proběhla osobně nebo na dálku (§ 8 odst. 5). Dálková identifikace je možná za splnění zákonných podmínek, například prostřednictvím bankovní identity nebo videoverifikace. Záznamy o identifikaci musí být uchovávány po dobu 10 let.

2. Screening klienta

Součástí kontroly je povinné prověření klienta na:

  • Sankčních seznamech EU, OSN a OFAC (zákon č. 69/2006 Sb.)
  • Seznamu politicky exponovaných osob (PEP) dle metodického pokynu FAÚ č. 7/2024
  • Negativních zmínkách v médiích

Politicky exponovanou osobou je například politik, vysoký státní úředník, soudce nebo jejich rodinní příslušníci. Pro PEP osoby platí zpřísněná pravidla — rozšířená hloubková kontrola (EDD).

3. Systém vnitřních zásad (§ 21)

Každá povinná osoba musí písemně zpracovat systém vnitřních zásad — interní dokument popisující přesné postupy plnění AML povinností. Musí obsahovat:

  • Hodnocení rizik specifické pro vaše podnikání (§ 21a)
  • Postupy identifikace a kontroly klientů
  • Pravidla pro hlášení podezřelých obchodů
  • Plán pravidelného školení zaměstnanců

Systém vnitřních zásad musí být aktualizován při každé změně obchodního modelu nebo legislativy a o změnách musí být provedeno školení zaměstnanců. Vybrané povinné osoby — finanční instituce, směnárny, provozovatelé hazardních her — mají povinnost systém zaslat FAÚ nebo ČNB do 60 dnů od vzniku povinnosti.

Hodnocení rizik (§ 21a) je povinnou součástí systému vnitřních zásad. Musí posuzovat rizika praní peněz specifická pro vaše podnikání — z hlediska typů klientů, produktů, geografického zaměření a distribučních kanálů. Hodnocení musí být průběžně aktualizováno.

4. Hlášení podezřelých obchodů (§ 18)

Pokud zjistíte transakci nebo situaci naznačující možnou souvislost s praním špinavých peněz, máte povinnost to neprodleně oznámit FAÚ. Platí to i pro obchody které nakonec nebyly uskutečněny.

Podezřelý obchod nemusí být dokončen — oznamovací povinnost vzniká i u transakcí které nebyly uskutečněny. Zákon § 38 zároveň zakazuje informovat klienta nebo třetí osoby o tom, že bylo podáno oznámení nebo probíhá šetření. Porušení tohoto zákazu může vést k pokutě až 1 000 000 Kč.

5. Archivace dokumentů

Veškeré záznamy o identifikaci a kontrole klientů musíte uchovávat po dobu minimálně 10 let od ukončení obchodního vztahu nebo provedení transakce.

6. Školení zaměstnanců

Zaměstnanci musí být pravidelně školeni v oblasti AML — nejméně jednou za 12 měsíců.

Co hrozí za nesplnění?

FAÚ v posledních letech výrazně zpřísnil kontroly. Sankce za porušení AML povinností:

Přestupek Maximální pokuta
Neprovedení identifikace klienta 10 000 000 Kč
Chybějící nebo nekvalitní systém vnitřních zásad 10 000 000 Kč
Nezavedení hodnocení rizik 1 000 000 Kč
Neoznámení podezřelého obchodu 10 000 000 Kč
Fyzická osoba (zaměstnanec, statutár) až 100 000 Kč

Při závažném, opakovaném nebo soustavném porušování mohou sankce dosáhnout až 130 000 000 Kč nebo zákazu činnosti. V krajních případech hrozí i trestní odpovědnost podle § 217 trestního zákoníku. Nejčastější příčina pokuty není záměr — je to chybějící dokumentace a nepřipravenost na kontrolu.

Jak plnit AML povinnosti v praxi

Tradičně to znamenalo najmout právního poradce, strávit týdny tvorbou dokumentace a pak celý proces opakovat při každé změně zákona. Pro menší firmy bez právního oddělení šlo o finančně i časově nákladný proces.

AML PROOF automatizuje celý proces — od nastavení systému vnitřních zásad a hodnocení rizik, přes identifikaci a screening klientů, až po generování dokumentace připravené pro FAÚ. Výsledkem každého případu je strukturovaná zpráva s auditní stopou s časovými razítky — přesně to co kontroloři hledají.

Cena začíná na 99 Kč za případ. Kredity nevyprší. Systém vnitřních zásad, hodnocení rizik, správa týmu a školení jsou součástí platformy. Registrace a první případ jsou zdarma — vyzkoušejte na amlproof.ai.

Nejčastější otázky

Musím plnit AML povinnosti i jako živnostník?

Ano. Zákon se vztahuje na fyzické i právnické osoby. Pokud podnikáte v odvětví uvedeném v § 2 AML zákona, jste povinnou osobou bez ohledu na právní formu nebo velikost podnikání.

Kdy vzniká povinnost identifikovat klienta?

Při zahájení každého obchodního vztahu a u jednorázových transakcí nad 1 000 EUR. U podezřelých transakcí platí povinnost bez ohledu na výši.

Co je PEP a proč je to důležité?

Politicky exponovaná osoba (PEP) je osoba zastávající nebo zastávající v posledních 12 měsících významnou veřejnou funkci — politik, soudce, vysoký státní úředník, nebo jejich rodinný příslušník. Pro PEP osoby zákon vyžaduje zpřísněnou kontrolu.

Jak dlouho musím archivovat záznamy?

Minimálně 10 let od ukončení obchodního vztahu nebo provedení transakce.

Jak dlouho musím uchovávat AML záznamy?

Minimálně 10 let od ukončení obchodního vztahu nebo provedení transakce (§ 16 zákona č. 253/2008 Sb.). Záznamy musí být okamžitě dostupné při kontrole FAÚ. AML PROOF zajišťuje automatickou archivaci všech záznamů po zákonem stanovenou dobu.

_______________________________________________________________________

Jste povinná osoba? AML povinnosti vyřešíte za pár minut. Navštivte: www.amlproof.ai

u/Independent_Art7502 — 26 days ago