Setkali jste se s weaponized incompetence?
Nedávno se jeden můj známý po 40 letech rozvedl a celkem koukám jak si neumí poradit s běžnými věcmi, které dělala jeho žena. Je mu 65, ale je fyzicky i kognitivně úplně v pořádku, vždycky byl aktivní v businessu tady i v zahraničí a doteď je zapojený v několika firmách a projektech. Celoživotně high earner, žena byla doma s dětmi a starala se o dům a rodinu.
Příklad 1: neumí vyprat prádlo v pračce a umýt nádobí v myčce. Radši myje všechno nádobí ve dřezu, protože říká, že myčce nerozumí že to vždycky dělala jeho žena. To stejně s pračkou. Přes FaceTime jsem mu vysvětlovala co je prášek, co aviváž, kam se to dává a jaký tlačítko zmáčknout. Stejně si to nechce pamatovat. Ještě to zkoušel abych mu přijela vyžehlit košile ze to taky neumí, ale to jsem se rovnou vysmála.
Příklad 2: dneska mi volal že potřebuje koupit kytku pro kamarádku k narozeninám a neví jak. Jestli mu ji můžu prej koupit. To už jsem dost ostře odvětila že to si snad dělá srandu a že to je přece úplně běžná věc. Strašně se vykrucoval že kytkám nerozumí, určitě to koupí špatně a že to prostě neumí. Trvala jsem na svým ať se mnou fakt nepočítá. Internet používá a googlit umí.
Máte taky takový příběhy? A jak jste na ně reagovali?