




Tatra Beta: Konec stoleté výroby osobních aut z Kopřivnice a Příbora v podobě laminátové dodávky s díly z vozu Hyundai
Tatra Beta představuje přesný obraz transformace českého průmyslu v devadesátých letech. Automobilka známá výrobou luxusních limuzín se po revoluci ocitla v ekonomické pasti. Aby udržela výrobu, převzala projekt levné užitkové dodávky od plzeňské Škodovky. Místo reprezentativních osmiválců tak Kopřivnice začala montovat trubkové rámy obalené nelakovaným sklolaminátem.
Ekonomická strategie spočívala v maximálním využití cizích dílů. Tatra Beta dostala světla ze Škody 120 a čelní sklo z Favoritu. Následně se výrobce dohodl s korejskou stranou. Do hranaté české dodávky se začala montovat kompletní zaoblená palubní deska, volant i motor z modelu Hyundai Accent. Vznikl tak absolutní ergonomický paradox.
Kombinace primitivní vnější konstrukce a cizího interiéru nedokázala skrýt špatnou kvalitu ručního zpracování. Nulová tepelná izolace a vysoká cena znamenaly rychlý konec. Vyrobilo se přibližně 350 kusů a projekt roku 1999 definitivně uzavřel stoletou historii výroby civilních aut značky Tatra.
Který další tradiční český podnik podle vás vstupoval do tržní ekonomiky 90. let podobně tvrdým způsobem?