u/Few-Ambition4072

Zdar lidi.:)

Nemám vůbec žádný zkušenosti s nakupováním auta, tak jsem se řekl, že se trochu poptám kolem. Chtěl bych si koupit svoje první auto, ale chci, aby to byl automat.

Předpokládám, že u automatu to není tak snadný, jak u manuálu, že člověk přijde do bazaru, koupí ojetou filcku za 50k a jde domů, co? Navíc, co jsem pochopil z některých diskuzích, které jsem si pročetl tady na tomhle subredditu, jsou ty bazarový automaty trochu starý, např. z roku 2012 apod. kdy celá technologie byla ještě "v plenkách" a měla mega velkou spotřebu.

Dá se dneska nějak normálně pořídit auto s automatem, aniž by stálo třeba 600 000 kč?:)

Díky za všechny zkušenosti a postřehy a tak

So I was carrying the stupid nitro item. You can't jump with it and one hit from an enemy kills you instantly. You have to walk slowly on some narrow bridges and then around cog wheels. I finally got to the cracked wall and put it there. Then I found mandragora to blow up the nitro.

And then the game told me it's protected by magical seal and I have to get rid of it first. So I found the secret lab, solved the god puzzle with numbers and then I had to do the whole nitro quest ALL OVER AGAIN.

When I finally blow up the wall, then beat two bosses in row, the game told me not to play on Easy mode and restart it with Normal mode.

Also the first level feels like: "How many skeletons do you want?" "yes."

Why is this game so mean 😢

Před pár týdny tu byla diskuze, kde někdo prohlásil, že se nebaví s lidmi, kteří mají odlišný názor od toho jeho. Načež za to dostal brutální bídu v komentářích a dokonce sem tam i vulgární. Spoustu lidí tam tvrdilo, že "prostě respektuje odlišný názor a dokonce jsou za něj rádi, protože jim to pomáhá nežít v bublině a vidět i jiné perspektivy a učit se od nich."

Jinak teda názor, že "je ok se nebavit s lidmi, co mají jiný názor" je taky názor, čili všichni, co tvrdí, že respektují odlišný názor, by měli respektovat i tenhle... evidentně se tak nedělo, teda. 😃

Já se přiznám, že já nerespektuji odlišný názor a nebavím se s lidmi, co ho zastávají. 🙂 Samozřejmě se nebavíme o drobnostech typu "Já mám rád pizzu Hawai a ty máš rád Quattro Formaggi". Když jsem třeba gay a někdo by mi řekl, že homosexualita je odporná nemoc a všichni gayové by se měli zavřít do ústavu, asi těžko bych na to reagoval: "To je v pořádku, kamaráde, máš prostě jiný názor a já to respektuji, i když se s tebou neshodnu." - samozřejmě, že takovýho člověka pošlu asi do prd*ele 😃 Aspoň ty věci, které jsou pro mě zásadní a důležité fakt u přátel potřebuji mít ve shodě...

A myslím, že to tak mají všichni, ačkoliv prohlašují, že "respektují cizí názor", ale je to celkem lež a bullsh*t. Ostatně hodně lidí k větě "respektuji odlišný názor" přidává takový dodatek "pokud to však není extrém", což je takový zajímavý exploit, jak vlastně nerespektovat odlišný názor... stačí jen některé názory označit za "extrém" a pak jste "v suchu". Jenže ve výsledku nejste tak "moudří a nad věcí", jak se snažíte tvářit a jak sami sebe přesvědčujete.

Hlavně ale nic takovýho ani nepozoruji v každodenním životě. Nikdy se mi nestalo, že jsem s někým nesouhlasil a on mi řekl "wow! To je tak super, že nesouhlasíš! Jsem rád, že dostávám odlišný pohled na věc a nemusím žít ve své bublině!" - každý se reálně akorát nas*re, když mu lidi z okolí jeho názor neodkývou.

Ostatně stačí se podívat jen tady na tomhle subredditu - jakmile tu napíšu něco nepopulárního, dostávám brutální bídu a tolik downvotes, až můj komentář zmizí někde dole a ještě se skryje tak, že ho musíte rozkliknout... A pak ti samí lidi, co mi dají deku tu prohlašují, jak respektují odlišný názor. 😃

Někteří v té diskuzi mimochodem psali věci jako "já mám kamarády s jiným názorem. Jeden můj kamarád je třeba proruská filcka apod." No nevím, ono pak záleží jak moc jste si s tím člověkem blízcí - pokud je to někdo, s kým jdete jednou za měsíc chlastat, tak tam se toho dá odpustit trochu víc, než někdo, kdo je vám opravdu hodně blízký, že jo...

Je to koulovaná nebo kulečník?

Nedávno jsem se tu ptal, jestli podle vás dá Bohdalka stovku (tj. dožije se sto let). Vypadá to, že se jí to možná povede, protože dneska slaví 95 let. :)

Tak co, myslíte, že ji fakt dá?

Sorry, fakt sorry, ale ten post je fakt strašně podivnej :)

Mám na mysli post:

https://www.reddit.com/r/czech/comments/1sy6rkc/aspo%C5%88_p%C5%AFlka_zdej%C5%A1%C3%ADch_jsem_osam%C4%9Bl%C3%BD_post%C5%AF_by_se/

Nejen, že mě ten post sere sám o sobě, ale sere mě i v kontextu toho, jak lidi na r/czech mají občas strašně povrchní představy o tom, jak fungují vztahy apod. Sere mě i v kontextu toho, že tam většina lidí souhlasí, jaká jsou to "moudrá slova" a ještě to má 250+ upvotes

Uf, kde začít? Prvně asi tím, že tu spoustu lidí opakovaně nechápe, co kde je problém, když se někteří lidi cítí sami. Osamělost je o tom, že nemáte kolem sebe lidi, kteří vás psychicky uspokojují. Není to o tom, že kolem sebe nemáte lidi fyzicky. Takže rady jako "však běž někam ven, do hospody, na výstavu králíků apod.." lidem, co se cítí sami jsou divný. Ten člověk se bude pořád cítit sám, i když půjde někam "mezi lidi"

Pokud někdo třeba miluje, já nevím, dinosaury a je to jeho životní vášeň, nejspíše potřebuje k sobě někoho, kdo se o ně taky zajímá a takový těžko najde někde v hospodě.

Nutit se "jít ven s kolegy na výstavu králíků", když mě dané téma vůbec nezajímá je fakt absolutně špatný způsob, jak řešit svoje pocity samoty.

"třeba z toho něco bude a zjistí že máte něco společnýho" - to je možné, ale spíše vysoce nepravděpodobné, protože náš vztah je o tom, že spolu pracujeme na stejném místě, což samo o sobě není moc dobrý potenciál pro hlubší vztah (leda by to bylo hodně specifický zaměstnání). Proč takhle hledat lidi na slepo a doufat, že s nimi "úplnou náhodou budu mít něco společného", když můžu hledat přímo na konkrétních místech? Např. miluju šachy, tak půjdu na šachový turnaj a hle, hned mám šanci, že najdu někoho, s kým si budu rozumět.

"a co je nejhorší možnost? Že se budeš nudit?" - kromě ztráty času? Myslím, že to má i psychické následky. Je to psychicky vyčerpávající. Já jsem třeba v minulosti se nutil být s lidmi, se kterýma jsem neměl nic společného "abych nebyl sám" a výsledek bylo naprosté psychické vyčerpání. Tj. snažil jsem se obrátit téma na něco, co zajímá mě a téma se ihned stočilo k něčemu, co mě naopak vůbec nezajímá. A ti lidi pak třeba měli hodinový monolog o něčem, co jde úplně mimo mě, např. fotbal. Když jsem pak došel domů, padl jsem akorát do postele, totálně bez energie a ptal jsem se sám sebe, jestli tohle mám zapotřebí.

"kamarádství na 50% je furt kamarádství" - tohle je pravda a souhlasím, ale v daným kontextu je to celkem slaměný panák. Za prvé si to nikdo nemyslí a nikdo nepřistupuje ke vztahům "hledám na sto procent dokonalého člověka, jinak běž pryč" a jednak je to dost slabý argument, proč bych se měl nutit podnikat něco s lidmi, se kterýma nemám nic společného, mimo zaměstnání.

"hluboký přátelství většinou nevzniknou ze dne na den" - oni nevzniknou vůbec, pokud budu hledat na místech, kde to ani nemá potenciál - tj. s lidmi, se kterýma sdílím jen budovu, kde vydělávám peníze a ostatní věci, co společný nemáme musím "nějak skousnout". Může se to stát, ale spíše asi ne.

Nejhorší je, že vztahy jsou tak složitý, že i když s někým máte něco společného, tak ten vztah prostě nemusí fungovat a může být o ničem, takže proč se ještě zdržovat s lidma, se kterýma nemáte společnýho vůbec nic?

Vlastně je mi to fuk, jestli tohle někdo praktikuje. Tj. došel k závěru, že je třeba lepší jít někam s kolegy na místo, kde ho to úplně nebaví, ale aspoň není sám a třeba se takhle cítí líp. Whatever flots your boat, ale připadá mi arogantní z toho pak dělat obecný princip a soudit lidi, co to praktikovat nechtějí, protože jim to nic nepřináší a ještě shazovat jejich zcela legit pocity osamělosti.